Zdravím vás u dnešního článku!
Díky studiu biochemie v Praze jsem se tento týden mohla zúčastnit dobrovolné exkurze do pekárny. Bylo to pro mě zatím jedno z nejzajímavějších praktických cvičení, a tak bych se o svoje zážitky chtěla podělit i s vámi. Přihlíželi jsme výrobě od samého počátku, sami se naučili uplést několik vánoček a prohlédli si složení zlepšujících přípravků i celé vybavení pekárny.
Bonusem byl milý pan pekař, který nám vyprávěl zajímavosti a perličky. Věděli jste třeba, že pečivem letošního roku je chléb s levandulí? A co na nás chystají na příští rok už taky víme! Hitem by měly být špalda, amarant a pečivo se semínky chia a quinolou.
Recept na "trvanlivou vánočku z obchodu" se od toho klasického domácího v mnohém liší.
A jaké suroviny pekař používá? Klasicky cukr, směs rostlinných tuků (bohužel i ten palmový), rozinky, mouku, pekařské droždí, vejce, vanilkový extrakt, citronové aroma a pak několik speciálních směsí, díky kterým vánočka tak dlouho vydrží - zlepšující přípravky.
Příklad složení zlepšujícího přípravku Weiner Note - rostlinný tuk (palmový, řepkový), cukr, emulgátor (E472, řepkový lecitin), sušená syrovátka, dextróza, sůl, sušené odtředěné mléko, látka zlepšující mouku kyselina askorbová.
Tedy tento zlepšující přípravek krom kontroverzního palmového tuku neobsahuje nebezpečné chemické látky: E472 - estery mono a diglyceridů mastných kyselin (skóre škodlivost 1), kyselina askorbová - vitamin C (skóre škodlivosti 0), řepkový lecitin (skóre škodlivosti 0).
Těsto se zpracovávalo v přístroji při dvou rychlostech: nejprve pomalu, poté pár minut rychleji a nakonec znovu pomalu. Podle pana pekaře je to jeden z hlavních rozdílů, kvůli kterým se nám doma nepodaří upéct stejnou vánočku. Rychlosti a časové intervaly jsou specifické pro jednotlivé druhy mouky, například u celozrnného pečiva by se postupovalo mnohem opatrněji.
Při "zadělávání" těsta nám jde o aktivaci lepku v mouce, což se pozná následujícím způsobem: jakmile kousek těsta natáhnete a blanka uprostřed se stane elastickou a nepraská, je těsto připravené k další práci.
Když se peče ve velkém: těsto na 30 vánoček.
To už v ruce nezaděláte.
Speciální přístroj těsto vyválí, druhý naporcuje na rovnoměrné dílky a třetí vytvoří úhledné "rohlíčky". Ano, doopravdy je to stejný přístroj, na kterém vznikají u nás tak oblíbené bílé rohlíky. I díky tomu se kupovaná vánočka od té domácí bude lišit.
Nejpodstatnějším krokem ve výrobě vánočky je ovládat dovednost pletení. U nás doma se obyčejně postupuje po několika patrech. Tady nás profesionál naučil pletení ze šesti, které jsme po chvíli uměli úplně všichni. Jinou už dělat nebudu!
Aby nebylo převánočkováno...
A pak už jen pomašlovat a posypat mandlemi!
Pořádně se podívejte, co kluci drží v rukou...
Vánočky jsme potírali vodným roztokem směsi s názvem "Maxi lesk". Obsahovala sušené žloutky a pár dalších přísad, které se mi na místě nepodařilo přesně zjistit. Ptala jsem se, zda se stále ještě používá i klasické mašlování přírodními vejci - Ano, ale při současné ceně vajec a spotřebě na narůstající počet pečiva ve vánočním období, by to prý bylo nemožné.
A tady už jsou dva z mých vlastních výtvorů!
Až si půjdete do supermarketu koupit vánočku, už znáte její příběh! Doufám, že vám toto téma přišlo stejně zajímavé jako mně. Pokud ANO/NE, určitě mi to napište do komentářů. :)
Přeji Vám krásné předvánoční období!
Vaše Štěpánka 💕
Blog najdete i na
Facebooku,
Instagramu,
Bloglovin a
YouTUBE.
